KČT Tesla pořádá letos již 29. ročník Novoročního výstupu na Šacberk. Turisté se na vrcholu sejdou ve čtvrtek 1. ledna mezi 14 až 15 hodinou.
Pokud byste se chtěli do akce zapojit -> linkový autobus z Polné odjíždí ve 13:10. Na zastávce Jihlava, Nový Pávov bude ve 13:31 .
Po žluté a modré značce a nakonec po naučné stezce je to na vrchol 2,8 kilometru. Cíl pochodu je u základů bývalé rozhledny. Na vrcholu můžete přispět na tradiční Novoroční čtyřlístek KČT.
Zpět se můžeme vydat po modré značce přes Bedřichov do Jihlavy. Na zastávku Polenská je to dalších 5 kilometrů.
Autobusy z Jihlavy do Polné pak odjíždí v 17:12, 18:42 a 19:12.
Loni se akce zúčastnilo na 170 turistů a já jsem byl mezi nimi. A letos to mám v plánu znovu. Můžete se přidat i Vy.
Zcela ojedinělý cíl měl říjnový zájezd Klubu českých turistů Polná (KČT). V sobotu 18. října jsme vyrazili do Brna a prvním cílem byly vodojemy na Žlutém kopci. Jde o technickou památku, kterou jinde u nás nenajdete, a pro turisty je otevřeno jen několik let.
Na vrcholu kopce jsou tři obrovské podzemní vodárenské nádrže, které už roky neslouží svému účelu a dokonce hrozilo, že budou zbourány. Na jejich místě měly vyrůst podzemní garáže. To se nakonec nestalo. Celé místo oživili nadšenci a dnes sem míří tisíce turistů. Protože nás do Brna vyrazilo na pět desítek, rozdělili jsme se na dvě skupiny a za hodinu prošli celé podzemní prostory. První nádrž měla anglického architekta a v mnohém připomíná křesťanské katedrály. I zde je mnoho sloupů, velké prostory a skvělá akustika. Druhý z vodojemů vyrostl později a jeho architektura je už trochu skromnější. Třetí vodojem je pak betonový. V na první pohled nezajímavé stavbě se úžasným způsobem šíří zvuk a potlesk tam doznívá desítky sekund. My jsme zde mohli vidět zajímavou uměleckou produkci.
Ze Žlutého kopce nás autobus dovezl na okraj Brna do retro muzea. Retro muzeum Na statku je největším zařízením podobného druhu u nás. Má rozlohu větší než 2 500 m² a expozice, v níž najdete více než 25 000 exponátů. Ve čtyřech expozičních celcích je tu doslova vše z 20. století, nejen stará auta nebo kočárky, ale také vybavení domácností, obchodů či historická zastávka autobusů.
Po prohlídce byla naším posledním cílem Jurkovičova vila v Žabovřeskách. Z autobusu jsme se vydali na krátkou procházku Masarykovým lesem. Tímto lesoparkem jsme došli k vile, kterou si zde v roce 1906 postavil architekt Dušan Jurkovič. Tehdy stála úplně mimo město a nebyla ani napojena na elektrické vedení. Dnes od vily za párminut dojdete k tramvaji. I tato vila, připomínající anglický venkovský dům s moravskými folklorními motivy, zůstávala dlouho mimo zájem turistů. Když Jurkovič Brno po 2. světové válce opustil, vila sloužila k mnoha účelům. Nakonec v ní bylo několik bytů. Celý objekt ovšem získala Moravská galerie a v roce 2011 jej zpřístupnila. Patří tak mezi několik zajímavých brněnských vil, které lákají turisty. My jsme se rozdělili na tři menší skupiny a prošli si prostory, které využívala rodina k bydlení, ale které především sloužily jako Jurkovičův atelier a také showroom, kde nabízel své projekty a nábytek. Našemu výletu nakonec přálo počasí a nabitý program jsme stihli k plné spokojenosti. I se závěrečnou krátkou procházkou k planetáriu na brněnské Kraví hoře, kde nás čekal autobus.
Tradiční zájezd členů Klubu českých turistů Polná (KČT) na konci září míří do oblastí, kde se na Moravě pěstuje víno. Ani letošek nebyl výjimkou a vyrazili jsme za burčákem do Dolních Dunajovic. Malebná vesnička pod Pálavou byla ideálním východiskem cyklistických tras i pěšího putování.
První den, v pátek 1. září, jsme odstartovali z Ivančic. Ve městě na soutoku Oslavy a Rokytné s řekou Jihlavou jsme si prohlédli zajímavé muzejní expozice věnované místním rodákům Vladimíru Menšíkovi a Alfonsi Muchovi. Naše další kroky pak vedly po červené značce okolo řeky Jihlavy. Hned za městem jsme vystoupali na rozhlednu Rena, která také připomíná Alfonse Muchu. Pěkným chodníkem jsme od ní došli pod Ivančický viadukt. Dnes zde stojí most nový, ale původní železniční most bývá spojován s Gustavem Eiffelem. Stavbu, která vznikla podobnou technologií jako Petřínská rozhledna, připomíná dnes alespoň jedno zachované mostní pole. Cílem páteční túry bylo další městečko na řece Jihlavě – Dolní Kounice. Tady jsme si prohlédli u nás zcela ojedinělé torzo kláštera Rosa Coeli. Zachovalý fragment gotické stavby je místem, které rádi využívají filmaři a je cílem desítek lidí, kteří zde čerpají pozitivní energii. Po velmi podobné trase se vydali i cyklisté, kteří ovšem na rozdíl od nás pěšáků na místo ubytování v Dolních Dunajovicích dojeli na kolech. Pěší turisty tam dovezl autobus.
V sobotu 27. září jsme zamířili na místo, kam turistické značky nevedou – na hřeben Dunajovických kopců. Lokalita chráněná jako přírodní památka zahrnuje oblast vinohradů i luk ve velmi strmých stráních, která byla po 2. světové válce částečně opuštěna, protože je nešlo obhospodařovat mechanizací. Dnes však vinice opět žijí, o čemž jsme se přesvědčili sami. Po několika deštivých a pošmourných dnech se totiž objevilo slunce a vinice se zaplnily desítkami lidí, kteří v nich pracovali. My jsme šli po holém hřebínku mezi vinohrady a kochali se širokými výhledy. Přes Brod nad Dyjí jsme došli až k horní Mušovské nádrži vodního díla Nové Mlýny. Tu jsme překročili po mostě a po jejich na podzim už klidných březích dorazili do Pasohlávek. Naším cílem ovšem nebylo koupání, ale blízký vrcholek Hradisko. Na něm jsou vykopávky římské vojenské stanice. Pod ním přímo naproti Aqualandu Moravia najdete nedávno otevřenou expozici věnovanou pobytu Římanů na jihu Moravy. Okolím nádrže Nové Mlýny vedly také cesty cyklistů, kteří si zde užívají dlouhých rovinatých úseků a také toho, že na mnoha místech jsou vybudovány velmi pěkné cyklostezky.
Na Svatováclavskou neděli nám počasí opět přálo a my jsme se vydali na hřeben Pálavských vrchů. Předtím jsme si ale prohlédli nový archeopark v Pavlově. Moderní stavba přibližuje zdejší archeologické naleziště lovců mamutů a také místo nálezu Věstonické Venuše. Jde o stavbu zapuštěnou pod zem, která získala několik ocenění za svou architekturu. Naše další kroky pak vedly na hrad Děvičky a na vrchol 550 metrů vysoký Děvín, který je nejvyšším bodem Pálavy a poskytuje skutečně skvělý kruhový výhled. Dále po červené turistické značce jsme prošli přes Klentnici, Sirotčí hrádek, na Tabulovou horu a do Mikulova. Po podobné trase se sem přímo z místa ubytování dostali také cyklisté, se kterými jsme se v Mikulově sešli a mohli společně obdivovat místní památky. Mnozí ještě stihli vystoupat na okouzlující Svatý Kopeček nad městem. Letošní zájezd byl posledním z dlouhé série podzimních putování polenského KČT za burčákem na jižní Moravu. Příští rok v tomto čase zamíříme jinam.
A tak je na místě poděkovat panu Karlu Hladíkovi, který tyto zájezdy organizoval a zajišťoval dlouhých třináct let
Byly postaveny v 19. století a sloužily až do roku 1997, kdy byly odstaveny. Celý areál se pro veřejnost otevřel na jaře 2024 a tvoří jej tři různě velké vodojemy – dva vystavěné z cihel a poslední betonový. V betonovém vodojemu jme měli možnost shlédnout laserovou show.
RETROMUZEUM NA STATKU
Ucelená expozice z období 50.-90. let 20. století mapující běžný život – od dětských hraček, předmětů používaných v domácnostech, vybavení obchodů, dílen, přehlídka techniky, zemědělských strojů, automobilů -> prostě návrat do historie.
JURKOVIČOVA VILA
Jedna u nejvýznamějších architektonických brněnských památek přelomu 19.-20. století. Dušan Jurkovič zde s rodinou žil v letech 1906-1919.
Při zpáteční cestě jsme se vraceli přes areál Hvězdárny a planetária na Kraví hoře. Tohoto výletu se zúčastnilo 48 pěšáků. Zájezd zajišťovali Dana a Pavel Oberreiterovi, foto Pavel Oberreiter.
Opět jsme vyrazili na Moravu, základnu jsem měli v Dolních Dunajovicích.
Trasy pro cyklisty připravil Karel Hladík – Za tři dny ujeli cyklisté téměř 160 km. Vyráželi z Ivančic kolem Dolní Kounice podél novomlýnských nádrží. V sobotu se projeli okolo Mikulova a podívali se i na hody v Drnholci. Poslední den jeli přes Petrovice kolem Dyje, Lednickým areálem až do cíle v Mikulově.
Trasy pro pěšáky naplánoval Marcel Moržol. První den pěší navštívili v Ivančicích expozice věnované Vladimíru Menšíkovi a Alfonsi Muchovi, poté se vydali do Dolních Kounic, kde si prohlédli klášter Rosa Coeli. V sobotu pěšáci vyšli na vrchol Kraví hory, dále přes novomlýnské nádrže až do Pasohlávek, pak na vrchol Hradisko a na závěr si prohlédli expozici Mušov – brána do Římské říše. V neděli vycházeli od archeoparku v Pavlově k zřícenině hradu Děvičky, pak do Klentnice k Sirotčímu hrádku až do cíle v Mikulově.
Tento zájezd jsme si všichni krásně užili – procházky a projížďky kolem vinohradů, krásné výhledy a večerní posezení s kytarou a burčákem. Doufáme, že burčákové výlety úplně nekončí, a že se na Moravu zase vrátíme.
Polenský mrkvanec přilákal na dvě stovky pochodníků
Letošnímu 37. ročníku turistického pochodu Polenský mrkvanec mimořádně přálo počasí. Slunečný téměř letní den lákal ven a v Polné se tak sešlo více než dvě stě turistů, tedy přesně 167 dospělých účastníků, 37 dětí a také 10 psů. A pro zajímavost i dvěma „čtvernohým výletníkům“ jsme v cíli vypsali i diplom.
Nejvíce zájemců přilákala trasa, kterou jsme připravili pro loňský kvůli počasí neusku tečněný ročník a která vedla od Žižkovy mohyly do Polné. Právě loni jsme si připomínali 600 let od smrti tohoto vojevůdce. S ročním zpožděním se nakonec vydalo 55 účastníků na 15 kilometrovou trasu vedoucí přímo přes Přibyslav, Dolní Jablonnou, Věžnice a okolo rybníka Kukle do Polné. Další tři potom šli delší trasu do cíle přes Dvorek, Kněžskou, Šlapanov a Kamennou. Druhou nejfrekventovanější trasou byla ta, která byla určena pro děti. Vedla okolo polenského rybníka Peklo. Celkem ji absolvovalo 32 účastníků a hojný počet dětí. Děti přitom nejen pochodovaly, ale na hrázi Nového rybníka si mohly vyzkoušet různé hry a zábavy, které pro ně připravili pracovníci polenského domu dětí Tempo. Devatenáct zájemců potom šlo po kratší 13 kilometrů dlouhé trase okolo Polné. Po mnoha letech jsme obnovili také pochod na maratonských 50 kilometrů. Už ráno po sedmé hodině na tuto dlouhou túru vyrazili dva muži a jedna žena. Za deset hodin potom postupně dorazili do cíle na městském stadionu.
Maratonskou trať 80 kilometrů jsme připravili rovněž pro cyklisty. Absolvovali ji také tři zájemci. Dalších 32 cyklistů jelo na kolech trasy dlouhé 30 a 50 kilometrů. Cyklistické trasy vedly také k Žižkově mohyle a potom okrajem Žďárských vrchů. Všichni jsme se nakonec sešli na Městském stadionu, kde byl letos poprvé cíl, a všichni účastníci byli odměněni párkem v rohlíku. Byla zde možnost i posedět pod pergolou restaurace a juniorští účastníci si mohli hrát na dětském hřišti. Možnost posezení velmi ocenili také ti, kteří se na náš pochod sjeli z celé Vysočiny a někteří dokonce i z okolních krajů. Přímo z Polné pochod přilákal 67 zájemců, většina turistů tak byla mimopolenská. Mnozí pak vyrazili do ulic a využili možnosti navštívit památky, které měly otevřeno zdarma v rámci Dnů evropského dědictví.
Letošní ročník Polenského mrkvance byl určitě úspěšný, což je pro organizátory po loňském nekonaném ročníku velké povzbuzení. V této souvislosti bychom rádi poděkovali všem členům Klubu českých turistů (KČT) Polná, kteří se podíleli na přípravě a organizaci pochodu, paní pekařce za vynikající mrkvánky a paní vedoucí za občerstvení. Dík patří také Stonožce z polenského Tempa, která se na kočárkové trase postarala o program pro děti. Dále pak městu, které nám poskytlo zázemí při startu na náměstí, a také Slavoji Polná, jehož autobus jsme využili k přepravě pochodníků k Žižkově mohyle a také za poskytnutí zázemí na stadionu.
Současně bychom vás rádi pozvali na další velkou akci, kterou KČT Polná bude pořádat. Příští rok se poprvé v historii v našem městě uskuteční tradiční Zahájení turistické sezóny v Kraji Vysočina. Turisté z celého kraje se v Polné sejdou týden před Velikonocemi v sobotu 28. března 2026.
