Opět jsme vyrazili na Moravu, základnu jsem měli v Dolních Dunajovicích.
Trasy pro cyklisty připravil Karel Hladík – Za tři dny ujeli cyklisté téměř 160 km. Vyráželi z Ivančic kolem Dolní Kounice podél novomlýnských nádrží. V sobotu se projeli okolo Mikulova a podívali se i na hody v Drnholci. Poslední den jeli přes Petrovice kolem Dyje, Lednickým areálem až do cíle v Mikulově.
Trasy pro pěšáky naplánoval Marcel Moržol. První den pěší navštívili v Ivančicích expozice věnované Vladimíru Menšíkovi a Alfonsi Muchovi, poté se vydali do Dolních Kounic, kde si prohlédli klášter Rosa Coeli. V sobotu pěšáci vyšli na vrchol Kraví hory, dále přes novomlýnské nádrže až do Pasohlávek, pak na vrchol Hradisko a na závěr si prohlédli expozici Mušov – brána do Římské říše. V neděli vycházeli od archeoparku v Pavlově k zřícenině hradu Děvičky, pak do Klentnice k Sirotčímu hrádku až do cíle v Mikulově.
Tento zájezd jsme si všichni krásně užili – procházky a projížďky kolem vinohradů, krásné výhledy a večerní posezení s kytarou a burčákem. Doufáme, že burčákové výlety úplně nekončí, a že se na Moravu zase vrátíme.
Polenský mrkvanec přilákal na dvě stovky pochodníků
Letošnímu 37. ročníku turistického pochodu Polenský mrkvanec mimořádně přálo počasí. Slunečný téměř letní den lákal ven a v Polné se tak sešlo více než dvě stě turistů, tedy přesně 167 dospělých účastníků, 37 dětí a také 10 psů. A pro zajímavost i dvěma „čtvernohým výletníkům“ jsme v cíli vypsali i diplom.
Nejvíce zájemců přilákala trasa, kterou jsme připravili pro loňský kvůli počasí neusku tečněný ročník a která vedla od Žižkovy mohyly do Polné. Právě loni jsme si připomínali 600 let od smrti tohoto vojevůdce. S ročním zpožděním se nakonec vydalo 55 účastníků na 15 kilometrovou trasu vedoucí přímo přes Přibyslav, Dolní Jablonnou, Věžnice a okolo rybníka Kukle do Polné. Další tři potom šli delší trasu do cíle přes Dvorek, Kněžskou, Šlapanov a Kamennou. Druhou nejfrekventovanější trasou byla ta, která byla určena pro děti. Vedla okolo polenského rybníka Peklo. Celkem ji absolvovalo 32 účastníků a hojný počet dětí. Děti přitom nejen pochodovaly, ale na hrázi Nového rybníka si mohly vyzkoušet různé hry a zábavy, které pro ně připravili pracovníci polenského domu dětí Tempo. Devatenáct zájemců potom šlo po kratší 13 kilometrů dlouhé trase okolo Polné. Po mnoha letech jsme obnovili také pochod na maratonských 50 kilometrů. Už ráno po sedmé hodině na tuto dlouhou túru vyrazili dva muži a jedna žena. Za deset hodin potom postupně dorazili do cíle na městském stadionu.
Maratonskou trať 80 kilometrů jsme připravili rovněž pro cyklisty. Absolvovali ji také tři zájemci. Dalších 32 cyklistů jelo na kolech trasy dlouhé 30 a 50 kilometrů. Cyklistické trasy vedly také k Žižkově mohyle a potom okrajem Žďárských vrchů. Všichni jsme se nakonec sešli na Městském stadionu, kde byl letos poprvé cíl, a všichni účastníci byli odměněni párkem v rohlíku. Byla zde možnost i posedět pod pergolou restaurace a juniorští účastníci si mohli hrát na dětském hřišti. Možnost posezení velmi ocenili také ti, kteří se na náš pochod sjeli z celé Vysočiny a někteří dokonce i z okolních krajů. Přímo z Polné pochod přilákal 67 zájemců, většina turistů tak byla mimopolenská. Mnozí pak vyrazili do ulic a využili možnosti navštívit památky, které měly otevřeno zdarma v rámci Dnů evropského dědictví.
Letošní ročník Polenského mrkvance byl určitě úspěšný, což je pro organizátory po loňském nekonaném ročníku velké povzbuzení. V této souvislosti bychom rádi poděkovali všem členům Klubu českých turistů (KČT) Polná, kteří se podíleli na přípravě a organizaci pochodu, paní pekařce za vynikající mrkvánky a paní vedoucí za občerstvení. Dík patří také Stonožce z polenského Tempa, která se na kočárkové trase postarala o program pro děti. Dále pak městu, které nám poskytlo zázemí při startu na náměstí, a také Slavoji Polná, jehož autobus jsme využili k přepravě pochodníků k Žižkově mohyle a také za poskytnutí zázemí na stadionu.
Současně bychom vás rádi pozvali na další velkou akci, kterou KČT Polná bude pořádat. Příští rok se poprvé v historii v našem městě uskuteční tradiční Zahájení turistické sezóny v Kraji Vysočina. Turisté z celého kraje se v Polné sejdou týden před Velikonocemi v sobotu 28. března 2026.
-> 1. DEN PĚŠÍ, Ivančice – Dolní Kounice cca 12 km
Vystoupíme si s cyklisty na parkovišti a přesuneme se na náměstí. Tam je možnost prohlídky výstav věnovaných v Alfonsi Muchovi a Vladimíru Menšíkovi. Oba jsou místní rodáci. Vstup zaplatím hromadně a pak to od těch, kdo mají zájem o prohlídky, vyberu.
Z náměstí půjdeme bez značky okolo rodného domku Vladimíra Menšíka (je tam pamětní deska). Dostaneme se u nádraží Ivančice- město na červenou turistickou značku a té se budeme držet až do cíle našeho putování.
Nejprve vystoupáme na rozhlednu Rena (ta je taky věnována Muchovi). Rozhledna je nadmořské výšce 310 metrů a poskytuje omezené výhledy.
Od ní stále po červené převážně lesem cca 4 kilometry k železničnímu mostu. Je zde výhled přes údolí na původní most Gustava Eiffela, kterému místní říkají Železňák. Když stavěli nový most,zůstalo zde jedno pole historického mostu jako památka.
V dalším průběhu sestoupíme do údolí řeky Jihlavy a půjdeme do Nových Branic. Zde mineme historický válcový mlýn a znovu trochu stoupáme mezi zahrady a vinohrady. Okolo Šibeničního vrchu (297 metrů) potom scházíme do našeho cíle Dolních Kounic. Při sestupu míjíme židovský hřbitov a potom synagogu. Odbočka červené značky nás dovede až k branám kláštera Rosa Coeli, kde půjdeme na prohlídku.
Z dohodnutého místa potom bude odjezd do Dolních Dunajovic.
-> 2. DEN PĚŠÍ, Dolní Dunajovice – Pasohlávky cca 20 km
Trasa je vedena po Naučné stezce Dunajovické kopce a pak po cyklistickém značení.
Vyrážíme z místa ubytování po značení naučné stezky na Liščí kopec (272 metrů), Velkou Slunečnou (283 metrů) a Malou Slunečnou (275 metrů).
Za ní značení končí a my pokračujeme přímo mezi vinohrady. Na 8. kilometru trasy překročíme asfaltovou sinici.
Ti, kteří by neměli zájem o další pokračování, se mohou z tohoto místa vrátit do Dolních Dunajovic. Odpoledne je může autobus odvézt do Drnholce (tam mají vinobraní) a potom do Pasohlávek na prohlídku expozice o Římanech. Časy domluvíme na místě. V Pasohlávkách bude končit hlavní skupina, přijede tam pro nás autobus.
Po překročení silnice pokračujeme stále mezi vinohrady po polní cestě přímo, dojdeme na vrchol Kraví hory (234 metrů). Od ní z kopce k horní nádrži Nové Mlýny. Narazíme na cyklostezku 5174 a po ní do Brodu nad Dyjí. V místě je několik možností občerstvení.
Dále po cyklostezce přes most a po břehu nádrže až do Pasohlávek. Budeme na cca 14 kilometru a je zde několik restauraci, kde se lez najíst.
Z Pasohlávek pokračujeme po Naučné stezce Germáni před branami Římské říše. Stezku opustíme na cyklostezce 5 Jantarová vlevo a potom vpravo po polní silnici na vrchol Hradisko (221 metrů). Zde jsou vykopávky římské vojenské stanice. Po prohlídce vykopávek po další Naučné stezce Brána do Římské říše sestoupíme na parkoviště Aqualandu Moravia.
Zde je ještě moderní expozice Mušov – Brána do Římské říše. Po prohlídce nás bude čekat autobus a odveze nás zpět do Dolních Dunajovic.
Klasický přechod Pálavy začneme v Pavlově u archeoparku. Zájemci půjdou společně na prohlídku areálu, který získal ocenění za jedinečnou architekturu a také za vnitřní expozici.
Od archeoparku se vydáme po zelené turistické značce strmě do kopce až do areálu zříceniny hrady Děvičky. Po prohlídce budeme pokračovat červené turistické značce hřebenem Pálavy.
Zájemci si mou odskočit po zelené značce na vrchol Děvína (550 metrů) se širokým kruhovým rozhledem. Z vrcholu byly odstraněny vojenské objekty a je přístupný turistům.
Po červené značce sejdeme k rozcestníku Soutěska a pak lesem stále po červena do Klentnice.
Budem mít za sebou cca sedm kilometrů a je zde možnost se občerstvit.
Z Klentnice po červené značce stále do kopec k Sirotčímu hrádku. Přímo na něj vede krátká žlutě značená odbočka.
Červené značení pokračuje po loukách na vrchol Stolové hory (459 metrů). Značení dále pokračuje dolů k silnic a po ní na okraj Mikulova pod vrchol Turoldu (385 metrů). Zde můžete po značené odbočce navštívit lom, v němž je vstup do jeskyně Na Turoldu.
U rozcestníku Turold, jeskyně změníme barvu značky na žlutou a po ní jdeme přes město a strměji vystoupíme na vrchol Svatého Kopečku (363 metrů). Unikátní místo se skvělým výhledem. Po modré značce už pak naše putování ukončíme a dojdeme na náměstí. Dále pak na místo, kde bude zaparkován autobus.
Skupina, která nechce jít po prohlídce Archeoparku Pavlov pešky, se může převézt do Mikulova autobusem a tam si udělat celodenní program, Je tam možnost prohlídky zámku, jeskyně Na Turoldu, výstup na Svatý Kopeček nebo krátký výlet 2 až 3 kilometry do lomu Janičův vrch. Teď už to nebude ke koupaní, ale je to velmi pěkné místo.
(Pěší 15 a 25 km – trasa od Žižkovy mohyly u Přibyslavi zpět do Polné, doprava zajištěna autobusem, odjezd autobusu v 8:00 a v 9:00 od radnice, jízdné je v ceně startovného)
Loni nám bohužel konání Polenského mrkvance překazilo počasí, a tak se pokusíme loni připravené trasy zopakovat letos. Letošní ročník pochodu jsme připravili na sobotu 20 září. Součástí pochodu budou letos také tři trasy, jejichž účastníci navštíví Žižkovu mohylu nedaleko Přibyslavi. Ta vyrostla u obce Žižkovo Pole před 151 lety, v roce 1874. Památník stojí na místě, kde měl údajně 11. října 1424 Jan Žižka zemřít. Loni jsme si tak připomínali šestisetleté výročí Žižkova úmrtí. Přesné místo, kde měl slavný vojevůdce zemřít, připomíná nedaleký veliký kříž uprostřed pole. Ovšem podle historiků je určení tohoto místa sporné. Mohyla je vysoká přes 14 metrů a její vznik byl ve své době velikou událostí. Nakonec pozemek pro stavbu zakoupil známý politik Julius Grégr. Na stavbu přispívali jednotlivci i nejrůznější národní spolky. Základní kameny putovaly, jako v případě Národního divadla, k Žižkovu Poli z celých Čech. Nechybí ani ty z Polné. Jsou dokonce dva a darovaly je polenský Sokol a polenská Beseda. Najdete je na levé straně mohyly a jsou důkazem, jak významná pro naše předky mohyla byla. Později byla mohyla poněkud pozapomenuta, ale stále je udržována a její okolo je upravené, a to díky městu Přibyslav, které ji dnes vlastní.
Účastníci Polenského mrkvance se k mohyle z Polné dostanou autobusem, který jsme zajistili a který bude odjíždět z polenského náměstí v 8 a pak v 9 hodin. Přeprava bude bezplatná, tedy v ceně startovného. Od mohyly můžete vyrazit na dvě letošní trasy o délce 15 a 25 kilometrů. Ta kratší vede od mohyly po červené značce do Přibyslavi a z ní pak po značce zelené přes Dolní Jablonnou do Věžnice, potom k rybníku Kukle a od něj do cíle na městském stadionu.
Delší trasa míří také po červené do Přibyslavi a z ní pokračuje po modré do Šlapanova a pak dále do Kamenné. Zde modrou opustíte a po silnici přes Nové Dvory dorazíte do Polné ke stadionu.
Také nejdelší 50 kilometrová trasa, která je určená nevytrvalejším turistům, vede okolo Žižkovy mohyly. Z Polné k ní dojdete pěšky přes Dolní Jablonnou, pak pokračujete od mohyly po žluté z Žižkova Pole do Pohledu, přes Mírovku na Vysokou, do Šlapanova a Kamenné a nakonec po silnici do Polné. Nejdelší trasu, které měří přesně 49 500 metrů, jsme připravili po několika letech a uvidíme, jaký o ní bude zájem. Startovat na ni můžete už od 7 hodin.
Vedle těchto tras jsme i letos připravili krátkou kočárkovou trasu. Dále klasickou 10 kilometrovou trasu okolím Polné pro ty, kteří si netroufají na delší putování. A samozřejmostí jsou i cyklotrasy několika délek a obtížností.
V sobotu 31. května uspořádali polenští turisté tradiční dětský zájezd, jehož cílem byly Slatiňany.
Jako každoročně spolu se členy KČT Polná vyrazili nejen rodiče se svými dětmi, ale i prarodiče s vnoučaty. Tentokrát jsme ovšem nemířili do známého zámku, ale do nedalekého hřebčína.
Organizátor zájezdu Pavel Horský zajistil jeho prohlídku. Ve Slatiňanech chovají koně už několik století a po roce 1945 se stáje staly součástí známého Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem. Ve Slatiňanech sice uvidíte unikátní starokladrubské koně, ale na rozdíl od Kladrub zde chovají jejich černou variantu – vraníky. Ti jsou mnohem méně známí než ceremoniální bílí koně, ale jsou na druhou stranu vzácnější, protože se jich chová podstatně méně. Slouží k mnoha účelům a jedním z nich je také zápřah do smutečních průvodů. Tito koně vyprovázejí na poslední cestu krále i prezidenty. Nejen toto, ale i mnoho dalšího zajímavého jsme se dozvěděli při hodinové prohlídce hřebčína, kde jsme nahlédli do stájí, kočárovny a sedlárny.
Zdejší koně jsme pak obdivovali i při další cestě, protože většina z nich tráví celé dny na pastvinách v okolí Slatiňan. Areál ve Slatiňanech můžete znát i z opakovaně reprízovaného televizního seriálu Dobrá Voda, který se právě zde natáčel v roce 1982.
Od koní jsme vyrazili okolo malebné Švýcárny, která je dnes opravena a je zde další expozice o koních, ke Kočičímu hrádku, což je malá romantická zřícenina vybudovaná na nevelké skalce v lesích u Slatiňan. Nechali ji postavit majitelé zámku jako hernu v přírodě pro své děti. Kočičí zámek je v současnosti opravený a v době naší návštěvy jej prolézaly desítky dětí. Malí účastníci našeho zájezdu se k nim s radostí přidali.
Před Kočičím zámkem někteří stihli oběd nebo prohlídku zámku ve Slatiňanech. Zajímavý je i zdejší zámecký park, do kterého se sice platí vstupné, ale děti v něm zaujme komplex dětského hospodářství. Ten byl určen k nenásilné výchově knížecích dětí. Hospodářství je zmenšeninou venkovského stavení – je zde hlavní budova, seník či kolna. Vše je dnes obnovené, otevřené a můžete si to prohlédnout.
Konečným cílem našeho pěšího putovaní lesy v okolí Slatiňan pak byla dřevěná rozhledna Bára II. Rozhledna je unikátní atypickou konstrukcí trojbokého komolého jehlanu. Výhled odsud je na Železné a Orlické hory i Krkonoše. V roce 2008 byla vyhlídka postavena poprvé, ale už čtyři dny po slavnostním otevření ji smetla větrná vichřice. Proto byla konstrukce architekta Martina Rajniše vylepšena a doplněna moderními bezpečnostními prvky, díky nimž by měla odolat větru do rychlosti 200 kilometrů za hodinu. Nová rozhledna tak slouží od roku 2009. Na vyhlídku vede točité schodiště vnitřkem jehlanu a k vyhlídkové plošině je třeba vystoupat 78 dubových schodů. A zvládla to většina účastníků našeho zájezdu. Jen asi kilometr pod Bárou nás čekal autobus, kterým jsme se vrátili do Polné.
Dětský zájezd pořádá KČT Polná již mnoho let a jeho nezletilí účastníci mají účast zdarma. Je to možné díky finanční podpoře města Polná. Pokud jste se našeho zájezdu letos nezúčastnili, můžete se s dětmi nebo vnoučaty přidat příští rok. Tento zájezd, jako ostatně všechny, jsou do vyčerpání kapacity autobusu otevřeny všem zájemcům.
-> JIHLAVA: V 6:00 naložíme kola v Jihlavě u OD Billa (místo nakládání je změněno !), odjezd do Polné cca v 6:20.
-> POLNÁ:Nakládání kol v Polné u kina v 6:45, odjezd v 7:15 směr Ivančice.
Ubytování s polopenzí bude ve vinařské obci Dolní Dunajovice. Polovina bude v penzionu Volařík a druhá polovina ve vedlejší budově Lipový květ. Večeře budou společné v restauraci Praha vzdálené asi 200m.
Trasy pro kola připravil Karel Hladík a trasy pro pěší naplánoval Marcel Moržol.
-> JIHLAVA: V 6:00 naložíme kola v Jihlavě u OD Billa, odjezd do Polné cca v 6:20.
-> POLNÁ:Nakládání kol v Polné u kina v 6:45, odjezd v 7:15 směr Ivančice.
Ubytování s polopenzí bude ve vinařské obci Dolní Dunajovice. Polovina bude v penzionu Volařík a druhá polovina ve vedlejší budově Lipový květ. Večeře budou společné v restauraci Praha vzdálené asi 200m.
KOLA:
-> Pátek:
Na parkovišti pod rozhlednou Réna začíná naše trasa. Zájemci se mohou z rozhledny rozhlédnout po kraji a potom po proudu řeky Jihlavy po TČ 403 pojedeme k Železňáku /viadukt přes řeku Jihlavu/. Další zastávkou bude Rosa Coeli v Dolních Kounicích. Pokračovat budeme dál podél řeky Jihlavy po TČ 5171 až do Pohořelic. Po cyklotrase Brněnská se dostaneme do Pasohlávek k vodní nádrži Nové Mlýny. Pokud bude dost času můžeme navštívit „Bránu do Římské říše“ venkovní nebo i vnitřní expozici. Podél vody dojedeme do Brodu nad Dyjí a potom už to máme jenom kousek do Dolních Dunajovic, kde budeme spát.
Trasa je velmi lehká a dlouhá 53 km. Nastoupáme pouze 110 m.
Kola: Vyjedeme po TČ 5236 směr Pálava. Přes vinařskou obec Bavory vystoupáme na hřeben. Ke Kočičí skále je to pouze malá odbočka. Po sjezdu se zastavíme u zatopeného lomu, kde je v létě pěkné koupání. Přes vinice pojedeme do obce Sedlec, kde bude vinobraní. Pokračujeme na rakouskou hranici a kolem Mikulova, přes Březí, Jevišovku až dojedeme do Drnholce, kde bude také vinobraní. Zde se podle možností zdržíme a „domů“ to máme asi 10km přes Dunajovické kopce.
Kola: Vyjedeme po TČ 5236 směr Perná a vystoupáme na hřeben Pálavy a dáme se vlevo na Pavlov. Zde můžeme navštívit Archeopark. Přes Milovice a Bulhary dojedeme do Lednicko-valtického areálu. Zde uvidíme zámek, lázně, Janův hrad, Apollonův chrám, Chrám Tří Grácií, Hraniční zámeček. Cestou k Mikulovu ještě uvidíme cihlový most ze 17. století a Stezku svobody. V Mikulově bude čekat autobus.
