| NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA Děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie postavený v letech 1700 – 1707 podle původních plánů italského mistra Dominika de Angeli. Trojlodní barokní bazilika je jedna z nejmohutnějších u nás – je 63 metrů dlouhá, 26 metrů široká a 22 metrů vysoká. Po požáru v roce 1863 znovu postavena věž – sahá do výšky 64 metrů. Vnitřek je bohatě vyzdobený štukatérskou prací florentinských umělců, jsou zde hrobky rodu Žejdliců, 10 oltářů, cínová křtitelnice z roku 1617, Sieberovy varhany jsou největším zachovaným barokním nástrojem domácí provenience u nás. -> MOŽNOST PROHLÍDKY CHRÁMU A VYHLÍDKY Z VĚŽE |
| HUSOVO NÁMĚSTÍ Mariánský morový sloup se sousoším Nejsvětější Trojice Barokní sloup se sousoším zhotovil v roce 1750 místní sochař Viktor Václav Morávek. Nejsvětější Trojici doplňují sochy osmi světců – Panna Marie, sv. Josef, sv. Jan Nepomucký, sv. Antonín Paduánský, sv. Václav, sv. Florián, sv. Vojtěch a sv. Prokop. |
| Měšťanské domy na náměstí mají většinou středověká jádra. Dům čp. 49 (U Rytířů) na Husově náměstí byl postaven Viktorinem z Kunštátu, v přízemí je hřebínková klenba. V průčelí kamenná deska s klečícím rytířem připomíná svatbu Hynka Bočka z Kunštrátu s Kunhutou z Pernštejna v roce 1502. V domě čp. 47 bydlela Božena Němcová. Připomíná to pamětní deska na budově. |
| Budova měšťanského pivovaru postavená v roce 1863, dnes zde sídlí restaurace a probíhá obnova areálu. V pravé části traktu, v ulici Komenského, naproti Základní škole, žil se svými rodiči v letech 1917 – 1919 spisovatel Bohumil Hrabal. Připomíná to pamětní deska na budově. |
| SEZIMOVO NÁMĚSTÍ Na Sezimově náměstí je pozoruhodný dům čp. 2 s gotickým jádrem a přilehlou dolní branou z konce 14. století i rozlehlý dům čp. 9 (Stuartovský), ve kterém je dnes Husova knihovna. |
| Kostel svaté Anny se špitálem založili Jan Sezima z Rouchova a jeho manželka Kateřina z Močovic mezi léty 1440-47 pro dobročinné účely, pseudogotická přestavba je z let 1893 – 1894. Původní fresky z 15. století byly bohužel při této radikální přestavbě zničeny. Zajímavé jsou štíty dvou sousedních měšťanských domů. |
| Stará polenská škola s barokním štítem je součástí muzejní expozice. Dokumentuje historii školství od poloviny 18. století do konce 19. století, turisty je velmi navštěvována. -> PROHLÍDKY V RÁMCI ZAHÁJENÍ JARNÍ TURISTICKÉ SEZONY |
| KARLOVO NÁMĚSTÍ Židovské památky tvoří pozoruhodnou součást města. Jde zejména o bývalé ghetto (nynější Karlovo náměstí) se synagogou z rOKU1684 a rabínským domem s průchodem, kterým se dostanete na tzv. „rabínský plácek“ se zajímavým domem čp. 538. -> SYNAGOGA A RABÍNSKÝ DŮM FUNGUJÍ JAKO MUZEUM PŘIPOMÍNAJÍCÍ HILSNERIÁDU – EXPOZICE BUDOU OTEVŘENY |
| KATEŘINOV Kostel svaté Kateřiny založený v 80. letech 14. století pány z Pirkštejna. Kolem kostela menší hřbitov, vlevo od vchodu secesní hrob polenského mecenáše Karla Varhánka. Tento kostel na kopci nad městem byl několikrát přestavěn. Uvnitř jsou fresky z 15. stol. s náměty ze života Krista a sv. Kateřiny i další fresky od Jiříka Jircháře z poloviny 16. století. U VSTUPU NA HŘBITOV JE VE SCHRÁNCE PLÁNEK S POPISY ZAJÍMAVÝCH HROBŮ |
| HŘBITOV Kostel svaté Barbory je hřbitovní barokní stavbou. Vystavěn v letech 1720 – 1725 na půdorysu řeckého kříže. Nástropní fresky s rozvětvenou ikonografií maloval J. Czeregetti z Chrudimi. Oltáře vyřezal Václav Morávek (žák pražského sochaře F. M. Brokoffa), který také zhotovil morový sloup – sousoší Nejsvětější Trojice na Husově náměstí. Na hřbitově je pohřbena Anežka Hrůzová, nebo také česká herečka Míla Myslíková. U VSTUPU NA HŘBITOV JE VE SCHRÁNCE PLÁNEK S POPISY ZAJÍMAVÝCH HROBŮ |
| HRAD A ZÁMEK původně hrad ze 13. století, přestavěný renesančně a barokně, představuje soubor fragmentů architektonických objektů rozmanitého slohového pojetí. Po požáru roku 1794 již nebyl obnoven v původní velikosti. Je zde umístěno muzeum, v pravém křídle zámku probíhají muzejní výstavy. V areálu zámku sídlí Základní umělecká škola, Kulturní středisko s kulturním sálem a Zámecká restaurace s ubytováním. Na nádvoří je kašna z roku 1693. -> MOŽNOST NÁVŠTĚVY MUZEA V AREÁLU ZÁMKU JE CÍL ZAHÁJENÍ JARNÍ TURISTICKÉ SEZONY |
| ŽIDOVSKÝ HŘBITOV se zdí a branou se nachází 700 metrů severozápadně od Husova náměstí za ulicí Pod Kalvárií. Nejstarší náhrobky pocházejí z konce 17. století. Od 16. století byl několikrát rozšířen. Jsou na něm pozoruhodné barokní, klasicistní a novodobé náhrobky. PŘÍSTUP JE ZNAČEN |
| VRCH KALVÁRIE křížová cesta s Božím hrobem a kapličkami z roku 1894. |
| Symbolický hrob Anežky Hrůzové Pietní místo se nachází na místě nálezu těla Anežky Hrůzové v lese Březina, která zde byla v dubnu roku 1899 zavražděna. Z hrůzného činu byl obviněn žid Leopold Hilsner, kterému přitížila domněnka, že se jednalo o rituální vraždu. Celé kauze se pak začalo říkat Hilsneriáda. Symbolický hrob ohraničují kameny, nad nimi se tyčí dřevěný kříž a na stromě visí pamětní cedule pod svatým obrázkem. NA MÍSTO LZE ODBOČIT Z KLEMENTOVY NAUČNÉ STEZKY |