Polenští turisté vyrazili za nejromantičnějším výhledem

Mezi přehradami Kamýk a Orlík vytváří řeka Vltava úžasný meandr, který se nazývá Solenická podkova, a mnozí z vás jej znají z reklamy jednoho z největších obchodních řetězců v Česku. Turisté z KČT Polná tento přírodní úkaz obdivovali na vlastní oči, když v sobotu 24. června vyrazili na zájezd do středního Povltaví.

Po poměrně dlouhé cestě autobusem jsme dojeli pod rozhlednu Milada nedaleko hráze vodní nádrže Orlík. Vyhlídka z nové dřevěné rozhledny je opravdu široká, byť je na pouze 489 metrů vysokém vrcholu. Od Milady jsme pak vyrazili po zelené značce směrem k hrázi Orlíka. Tato trasa vlastně vede skrze Solenickou podkovu, ale její kouzlo je skutečně vidět až z protějšího břehu.

Po malém bloudění jsme dorazili k hrázi vodní nádrže Orlík, kde jsme měli objednanou prohlídku elektrárny. Někteří vytrvalci ještě před prohlídkou stačili vystoupat nahoru na 91 metrů vysokou hráz, jejíž část se nyní rekonstruuje.

V elektrárně jsme se pak dozvěděli mnoho zajímavého o stavbě přehrady, která u nás zadržuje největší množství vody. Zdejší turbíny vyrábějí proud od začátku 60. let a brzy by měly projít zásadní rekonstrukcí. Využili jsme tak jednu z posledních možností prohlédnout si tento technický unikát. Zajímavé přitom je, že elektrárna dnes funguje pouze v energetických špičkách, kdy je velký zájem o elektřinu. Vltavu pak spolu s níže ležící přehradou Kamýk proměnila z řeky na jezero.

Další úsek cesty pak už úmorně po silnici a příjemně lesem vedl k vyhlídce na Solenickou podkovu. Původně na tato místa nevedla turistická značka, ale před krátkým časem byla zelená přeložena a dovedla nás přímo nad vyhlídku. Po krátkém a strmém sestupu se nám pak ze skály otevřelo panorama Solenické podkovy, které u nás nemá obdoby.

Krásná vyhlídka na Solenický meandr ze skaliska Na Vraném patří podle turistických průvodců k nejkrásnějším vyhlídkám na Vltavu. Nabízí dechberoucí pohled z výšky přibližně 150 metrů nad vodní hladinou. Kromě meandru je krásně vidět i Orlickou přehradu a lodě plující po hladině Kamýku.

S ohledem na to, že nám přálo počasí, byl celý výlet velmi příjemný a výhledy nejen z podkovy jsme měli neustále. Celá naše trasa končila v nedalekých Zduchovicích, kde na nás čekal autobus.

Za nápad vyrazit do Středního Povltaví bychom chtěli poděkovat panu Ladislavu Šimkovi, který zájezd pečlivě připravil a domluvil i mimořádný termín prohlídky elektrárny na Orlíku.