Do Lipnice po stopách Jaroslava Haška

Letos si připomínáme dvě významná výročí spojená s Jaroslavem Haškem. Uplynulo 140 let od jeho narození a 100 let od jeho smrti. Především konec jeho života je pak spojen s Vysočinou. Svého „dobrého vojáka Švejka“ psal v Lipnici nad Sázavou. Tam také zemřel a je pohřben.

Turisté z KČT Polná si Haškova výročí připomněli v sobotu 12. srpna, kdy vyrazili do Lipnice nad Sázavou. Jako první jsme zamířili na hrad. I ten má spojitost se slavným spisovatelem. Když se v roce 1921 do Lipnice přistěhoval, chodil na hrad psát a také zde prováděl návštěvníky. Nejen tyto informace jsme získali do kastelána hradu, který nás na Lipnici přivítal a památkový objekt nám představil. Pak jsme si rozsáhlý hrad prohlíželi individuálně téměř dvě hodiny.

Naše další kroky mířily na Starý hřbitov, kde je Jaroslav Hašek pohřben. Na jeho hrobě uvidíte nejen pivní lahve, ale i načepovaný půllitr, který mu sem nosí jeho obdivovatelé. Naše další kroky vedly na Bílou věž nad městem a prošli jsme i krátký okruh okolím.

Snad nikdo potom nevynechal posezení v hostinci U České koruny, který provozuje Haškův pravnuk. Nabízejí zde i Haškův ležák uvařený v nedalekém Humpolci.

Po obědě jsme vyrazili za dalším lákadlem Lipnice, které ukrývají nedaleké lomy. Jde o pět zajímavých plastik. První tři z nich tvoří tzv. Národní památník odposlechu. Jde o Bretschneiderovo ucho, Zlatý voči a Ústa pravdy. Nejprve jsme strmě stoupali k ústům, od nich sešli k uchu a nakonec přišly na řadu oči, které proslavila nedávno uvedená filmová pohádka Princezna zakletá v čase.

Vytrvalci pak ještě došli k Hlavě XXII. Téměř tři metry vysoký pomník stojí poblíž křižovatky silnic z Lipnice nad Sázavou na Dolní Město. Místo, na kterém unikátní dílo stojí, nebylo vybráno náhodně. Hašek tudy prý kdysi procházel do Radostovic a Kochánova. Pomník je vysoký 2,65 metru a modelem mu byl pravnuk spisovatele. Na vnitřních stěnách sochy najdete citát z knihy Osudy dobrého vojáka Švejka v deseti jazycích. I s návštěvou další sochy nazvané Nomen Omen, která je poctou lipnické žule, jsme nakonec odpoledne ušli více než osm kilometrů.

V sobotu nám mimořádně přálo počasí a někteří se dokonce stihli vykoupat v jednom z lipnických lomů. Věříme, že tento zájezd se účastníkům, kterých bylo přes pět desítek, líbil a rádi s námi vyrazí po stopách českých velikánů i příští rok. Připomínat si budeme Bedřicha Smetanu a Jana Žižku…