Pohlednice s vyobrazením „Ježibaby"     Fotopohlednice z 20. let s „Doubravníkem"

Před několika lety započala obnovu Pojmannovy stezky nezištně rodina Bednářova z Polné s přáteli. Jejich snahou bylo opět vyzdvihnout překrásné a neprávem již opomíjené přírodní partie kolem rybníků Bor a Kukle. Pomoc při rekonstrukci stezky nabídli v roce 2002 členové Klubu českých turistů a Klubu Za historickou Polnou. Pri několika společných pracovních vycházkách byly postupně rozšířeny a upraveny některé lesní cesty a úseky cest, vybudována tři zastřešená odpočívadla, dále Doubravník v místě, kde skutečně stával, zabudováno několik laviček... Je chvályhodné a obdivuhodné, že v měsíci dubnu se parta nadšenců rozrostla o další pomocníky. Díky všem zúčastněným dobrovolníkům a za vydatné podpory města Polná je nyní Pojmannova stezka pro veřejnost přístupná.
Pro Polnou je velmi pozitivní fakt, že Klub českých turistů vyvolal několik jednání s krajskou komisí značení. Na základě toho je stezka vyznačena turistickým pásovým značením žluté barvy. Registrace Pojmannovy stezky je tím zanesena do turistických map, vydávaných KČT. Velkým přínosem pro Polnou jsou také dva značkaři z řad Poleňáků - členů KČT. Ti v současné době procházejí školením a v časech budoucích budou mít na starosti značené turistické cesty v polenském regionu včetně obnovené Pojmannovy stezky.
Pojmannova stezka, která začíná a končí na Husově náměstí, se tedy po mnoha letech opět dočkala zájmu ze strany milovníků přírody. Poděkování patří nejen všem, kteří zde po dobu několika let dobrovolně a nezištně pracovali, ale také městu Polná za vydatnou podporu při obnově stezky. Nezbývá, než si přát, aby tato krásná přírodní místa poskytovala radost a uspokojení všem návštěvníkům.

Ke starému mostu na brzkovské silnici se váže jiná pověst. Kdysi zde sedával hastrman. Toho zde na lukách u Hrbovského potoka jednou chytil jistý polenský řezník. Hastrman žadonil o propuštění. Musel však slíbit, že už nikdy nikoho neutopí. Řezník měl z ujištění, že se tak nestane, dobrý pocit a na oplátku slíbil hastrmanovi, že mu dá vždy kousek masa, kdykoliv přijde do Polné. Řezník však slovu nedostál a vodníkovi usekl pazour, zrovna když si bral maso ze špalku. Hastrman s velkou bolestí odběhl a do roka sliboval pomstu. Řezník zakázal přibližovat se k vodě celé své rodině. Rok téměř uběhl. Neštěstí však přišlo poslední den. Při přejezdu potoka se řezníkovi převrhl vůz a ve vodě zmizel měšec plný peněz, který již nenašel. Současně v ten den plavil řezníkův pacholek ve Školském rybníce pár koní. Koně zašli ke břehu do hloubky a utopili se. V tu chvíli se v domácí studni utopil i řezníkův synek. Zničený a podlomený řezník šel krátce nato do Brzkova pro ovce. Na mostě stál bezruký žebrák. Řezník vyndal groš a podal mu jej. Hastrman však minci vrátil zpět se slovy: „Nech si své peníze, již jsem si od tebe vzal dost", a skočil do vody.